Výroční vánoční schůzka – tentokrát v r. 2019...

Ani v roce 2019 nebyla naše oddílová tradice přerušena. Ba naopak, dostává rozměr příjemného společenského setkání ve svátečním čase :-) Robin by měl jistě radost, a pokud se někde seshora dívá, připojí se jistě úvodním sloganem: "Hoši, zahajuji x-tisícátou oddílovou schůzku – ZDAR!" a široce rozevře palec a ukazovák pravé dlaně na znamení našeho oddílového čísla: ČTYŘKA.

K dějství slavnostní schůzky se samozřejmě pojí vždy počasí. Zažili jsme už mrazivo, sníh, déšť... – ale letos nastalo počasí veskrze jarní. I kdyby však bylo abnormálně škaredě, spousta Čtyřkařů si cestu na Vyhlídku vždy najde. Letos se nás opět sešlo na třicet! A to je co říci, neboť oddíl už přes 20 let prakticky nefunguje, nicméně stále má základnu svých věrných. Radkova loni zasazená jedle se sice má k světu, ale ještě nedosáhla takové výšky, abychom ji mohli ozdobit. Vzhledem k absenci vhodných stromků v okolí našeho kruhu nad Vyhlídkou jsme tentokrát spontánně začali zdobit starý pařez, který tu zbyl po staré borovici, na niž jsme kdysi věšeli řetězy a prskavky.

Schůzku jako vždy zahájil Karel a kromě krátké rekapitulace roku uplynulého přivítal čestné nebo dalo by se říci i vzácné hosty: manželé Mirek a Ivana Polanských jsou veteráni bývalého Aliho slavného vodáckého oddílu, ale i mezi suchozemské Čtyřkaře zacházejí na Vánoce velice rádi. Milan Loukota "Loukys" byl aktivním členem Čtyřky v 70. letech v generaci "těsně po-junácké" a ačkoli už dlouho žije daleko od Třebíče, stále zde má rodinné vazby a letos zavítal i mezi své kamarády "čtyřkaře" na Vyhlídku.

Stejně jako loni si pro nás Polanští připravili překvapení: jejich neutuchající dokumentární a literární činnost se přetavila v další krásnou publikaci, tentokrát věnovanou jejich srdečnímu Podyjí. Mají totiž v Podmolí dlouhá léta chalupu a ke krásnému Podyjí tudíž velice blízko. Letos vlastním nákladem vydali knihu "Hledání stínů v údolí mlýnů", která obrazově i textově mapuje nádherný úsek dyjského údolí od Podmolí ke Znojmu. Ivana nám barvitě popsala, s jakým odhodláním i úsilím získávali informace a především staré a nikdy nepublikované fotografie: ve Znojmě se setkali s oldskautem a sběratelem starých fotografií Podyjí a okolí, čestným občanem města Znojma, br. Josefem Vlasákem, nyní již pětaosmdesátiletým veteránem znojemského skautingu. Br. Vlasák se m.j. velice dobře znal s Alim Pučalíkem, protože těsně po válce společně pracovali na obnovení vodního skautingu ve Znojmě.

Dále jednotliví členové tradičně přiblížili roční činnost nejen svoji, ale i svých neformálních part či dokonce oficiálních sdružení. Turisté okolo Pedála či Chalpyho podnikali jako vždy zajímavé výpravy doma i za hranicemi, horolezec Pedro nás překvapil, že drsné lezecké terény lze najít nejen v Alpách, ale – světe div se – i nedaleko za humny, u Přeckova! Nacházejí se zde desítky obřích syenitových valounů. Honza se Zdeňkem se opět věnovali obnově našich zdecimovaných lesů. Radek z pozice lesníka nám vysvětlil, jak to vlastně s tou kůrovcovou kalamitou ve skutečnosti je – dle názoru starých praktiků se zkáze lesů mohlo zabránit, pokud by se v lesích postupovalo tak, jak to lesníci a hajní prováděli odpradávna: rychlá likvidace napadených stromů a ne čekání na výsledky nesmyslných výběrových řízení... Hájenky jsou dávno vesměs neobsazené a opuštěné a tak dlouho se úředničilo, až nám kůrovec sežral lesy.

Až kolečko vyprávění oběhlo, čas uplynul jako voda a před 16. hodinou nezbývalo, než na závěr zvolat oddílový pokřik, poděkovat všem, že přišli a navzájem si popřát krásné Vánoce, poklidný zbytek roku a úspěšný a šťastný ten nový.

Jak známo, je ve znamení kulaté koncovky "20" v letopočtu a pro náš oddíl to znamená mimo jiné i dvě půlkulatá výročí: neuvěřitelných 75 let od založení Čtyřky (v roce 1945) a smutných 15 let, kdy nás v roce 2005 opustil náš vedoucí a vůdce Ing. Otakar Veselý – Robin. Obě výročí připadají na květen.

(IK)

Letos jsme trochu netradičně zdobili pařez:

Společná fotka na závěr: