Robin – vzpomínka na nedožité "90"

V červenci tohoto roku jsme si připomněli nedožité devadesátiny našeho dlouholetého vedoucího a skautského vůdce, zakladatele naší Čtyřky Ing. Otakara Veselého – našeho Robina.

Robin se narodil 18. července 1926 ve Velkých Bošanech na Slovensku, kam jeho tatínka zavála služební povinnost u četnictva. Záhy se rodina Veselých stěhuje do Třebíče, kde si paní Veselá v novém domě na Znojemské ulici zakládá živnost – obchod a stáčírnu s nápoji a lihovinami. Po válce Robin založil naši Čtyřku, junácký oddíl, jenž se již za jeho dlouholetého působení stal legendou, stejně jako on sám. I přesto, že nás Robin před jedenácti lety opustil a vydal se na věčnou výpravu, stále na něj rádi vzpomínáme.

A o to více vždy při jeho nedožitých narozeninách, které zpravidla připadaly na poslední táborový den. Robin obvykle na táboře uspořádal komorní oslavu s drobným pohoštěním, posezením a popovídáním. Jednou jsme zřejmě kvůli časnějšímu zahájení prázdnin končili tábor o tři či čtyři dny dříve – bylo to někdy v roce 1985 nebo 86... – a na Robinovy narozeniny se v tom shonu nějak pozapomnělo. Už jsme jeli vlakem domů a čekali jsme na přestup v Jičíně. Říkám tedy v hloučku nás starších táborníků: "Kluci, prohledejte se, komu ještě zbyla nějaká koruna, složíme se a já valím koupit Robinovi aspoň zákusky!" – částka vyšla na nějakou tu "šamroli", "stříšku" a "větrník". Nasedáme, vlak se rozjíždí směrem na Hradec, Robin sedí tak nějak zamyšleně sám u okýnka a kouká z okna – jakoby byl rád, že už má tábor za sebou bez úhony a bez zranění a celou sestavu veze v pořádku domů. Předávám mu tedy s Mirkem krabičku se zákusky a ve dvou větách mu přejeme vše nejlepší, pevné zdraví, a též především trpělivost s námi v dalších letech. Robin se vytrhl ze zamyšlení, překvapeně se na nás podíval a povídá: "Kluci, vy jste si vzpomněli... udělali jste mi ohromnou radost, díky!" a bez dalších dlouhých řečí se pustil do sladkostí, které mu po těch táborových nervech přišly očividně k chuti.